Pivo z biografu / V původní budově restaurace a prvorepublikového kina v Řeporyjích zahájil letos v červnu svůj provoz pivovar s restaurací pojmenovaný právě po někdejší vsi za pražskými hradbami. Z kina dočasně přežívá štít nad bočním vchodem, kdežto firma a útulný interiér pivovaru září novotou o pár kroků dále. Zkušený hlavní sládek a majitel Tomáš Mikulica vaří pivo už od roku 1994 v Chýni u Prahy a kromě toho zajížděl vícero pivovarů v Čechách i jinde. V Řeporyjích je jeho prodlouženou rukou podsládková Tamara Dolníčková, absolventka potravinářství na Mendelově zemědělské univerzitě v Brně. Její práci lze několikrát týdně sledovat prosklenou stěnou varny. Volnou kapacitu pivovarníci z Řeporyjí poskytují kolegům – svá piva tu občas vaří David Staněk z nedalekých Třebonic, ale také létající pivovar Hangár a povltavský Loď Pivovar. Dodavatelem technologie řeporyjského pivovaru byly firmy Nerez Cidlina a Nerez Blučina, které vybavily třínádobovou varnu s kapacitou 10 hl. Otevřená spilka má tři kádě po 20 hl, ležácký sklep ukrývá třináct ležáckých tanků o stejném objemu a jeden desetihektolitrový, cylindrokónický, pro svrchně kvašená piva. Používané slady pocházejí z humnových sladoven z Benešova u Prahy, hanáckých Záhlinic a speciální od německé firmy Weyermann. České žatecké chmely doplňují americké aromatické odrůdy. „Pro šest píp na výčepu chceme mít stále čtyři základní druhy piva a dva speciály, které budeme měnit podle ročního období nebo svátků,“ říká Tomáš Mikulica. Světlé desítce a dvanáctce tak dělá společnost polotmavá dvanáctka a světlá čtrnáctka a letos i „kolařská“ světlá jedenáctka, která obsahuje napůl pšenici a ječmen. „Mlynářská 13 má zase poloviční podíl žita a ječmene,“ dodává hlavní sládek. Cestu do nového pivovaru nacházejí stále častěji místní a díky dosahu MHD i přespolní hosté či výletníci putující do nedalekého Prokopského údolí. Ochutnat zde mohou i něco z menu založeného na české klasické kuchyni a specialitách k pivu, a to ve dvou sálech restaurace a od jara do podzimu také na zastíněné terase. Využít lze i možnosti exkurze s degustací, do budoucna majitel uvažuje o řízených ochutnávkách. V podzimním období a předvánočním čase se hosté pivovaru mohou těšit na pivní novinky v podobě světlé čtrnáctky a světlého šestnáctistupňového weizenbocku.
Pivo z biskupského dvora / Restaurační pivovar Vojanův dvůr si pro své sídlo vybral zrenovovaný biskupský dvorec ze 13. století. Pivo se zde vaří od letošního července a na Malé Straně jde o vůbec první minipivovar. Lokalita láká po celý rok davy turistů, kteří zde nyní mohou zahnat žízeň pivem zkušeného Roberta Maňáka, sládka sesterského staroměstského minipivovaru U Tří růží, jenž v minulosti působil například v Klášterním pivovaru Strahov nebo v zámeckém pivovaru Chyše. Kromě české spodně kvašené klasiky v podobě Malostranského ležáku mohou hosté ochutnat polotmavý Rubínový speciál, který obsahuje kromě sladové chuti i příjemně doznívající hořkost, nebo zcela tmavý speciál nazvaný Černý havran, jenž se vyznačuje praženými a karamelovými tóny, a svrchně kvašený osvěžující letní Saison belgického a francouzského typu. V horkých letních dnech se zde čepoval i Summer Weiss, svrchně kvašené pšeničné pivo bavorského typu s tóny citrusů a banánu. Hladovým návštěvníkům Vojanův dvůr nabízí speciality šéfkuchaře Martina Procházky, jež zahrnují českou a moravskou klasiku v aktualizovaném pojetí, teplé masité pokrmy vhodné k pivu, polévky i saláty. Lokál se sálem nazvaným Konírna odkazuje na minulost objektu, v sezoně je k dispozici prostorná letní zahrada s krytým pódiem určeným pro hudební produkci. A ještě k té Konírně: počátkem 19. století se dvůr dostal do majetku Windischgrätzů, později se používal jako císařská konírna a byl zde ustájen také kůň, jenž stál J. V. Myslbekovi modelem pro jeho nejznámější skulpturu, jezdeckou sochu sv. Václava, jenž je patronem českého piva. Jeho oř ve stylizované podobě tvoří i logo pivovaru.
Pivo z domu kultury / V někdejší restauraci Kulturního domu Ládví byl letos na jaře po zevrubné rekonstrukci otevřen pivovar Cobolis. Jeho jméno je latinský přepis názvu obce Kobylisy, nyní pražské čtvrti, kde pivovar sídlí. Obývá celé přízemí, terasu i podzemí objektu. Právě tam se nacházejí sklad sladu, šrotovník, vyvíječ páry, třínádobová varna se samostatnou vystírací kádí a oddělenou vířivkou, uzavřené kvasné nádoby, cylindrokónické a ležácké tanky. Velkorysému pojetí technologického řešení, které dodala firma renomovaného stavitele pivovarů Josefa Krýsla, odpovídá i kapacita. „V srpnu jsme uvařili 250 hl, což ukazuje na možný roční výstav 3500 hl, s rozšířením kapacity, které prostor umožňuje, bychom mohli jít až na 10 000 hl,“ prozrazuje sládek Pavel Palouš, jehož jméno bylo dříve spojeno se Zámeckým pivovarem Frýdlant. Varna má kapacitu 20 hl, v ležáckém sklepě stojí čtyři tanky po 40 hl, z nichž každý pojme dvě várky, a dalších šest tanků určených pro speciály, které pojmou po jedné várce. Proč tolik? Pavel Palouš zjevně miluje rozmanitost, a tak hostům Cobolisu za několik měsíců provozu už stihl nabídnout úctyhodný výběr piv. Základ nabídky tvoří spodně kvašená piva českého typu: výčepní 10°, světlý ležák 12°, tmavý ležák 12°. „K nim stabilně nabízíme Nevadu APA 11°, velmi pitelné pivo orientované na chmelovou odrůdu Citra. Dále chceme, aby na čepu vždy byla alespoň jedna IPA, jeden stout, jedno pšeničné pivo a potom samozřejmě sezonní speciály,“ vysvětluje. V letošní nabídce se tak již objevila např. NEIPA 16°, zastupující relativně nový americký pivní styl New England IPA, Red IPA 15° a ochucený Berliner Weisse s ostružinou, pro nějž sládek použil kromě speciálních kvasnic také laktobacily, jen malé množství chmele a čisté ostružinové pyré. Pro ochucení „kyseláčů“ chce do budoucna vyzkoušet například černý jeřáb aronii a další plody mírného zeměpisného pásma. Mezi dalšími letošními svrchně kvašenými pivy byl i raritní Cobolis 6° summer ale s pouhými 1,9 % alkoholu, bavorská pšenice 11°, American IPA 16° či Irish Dry Stout 13°. A jak je to s odbytem? „V současné době se polovina vyrobeného piva vypije v lokále, druhá se prodá zájemcům v sudech, během několika měsíců počítáme také s lahvováním,“ vysvětluje Pavel Palouš. V Cobolisu rovněž sázejí na příjemné prostředí a dobrou kuchyni. Ta nabízí denní i stálé menu včetně pokrmů k pivu a tzv. hospoda menu. V plánu jsou tematické akce s párováním pokrmů a piva. Součástí objektu je útulná kavárna a otevírá se vlastní pekárna, která nebude sloužit jen restauraci, ale i volnému prodeji.
zdroj: partner Debaras.cz, www.atbars.com
